250 let kladenské čtvrti Podprůhon

V roce 1769 rozhodl břevnovský opat Bedřich Grundtmann o parcelaci prvních osmi pozemků v podprůhonském údolí. 

V roce 1705 koupili břevnovští benediktini kladenské panství za 140.000 zlatých. Po stabilizaci poměru na koupeném panství začali s opravou a přestavbou kladenského zámku. Kromě jiných aktivit se snažili parcelovat a zušlechťovat ladem ležící pozemky v rámci panství. Padesátý břevnovský opat Bedřich (Fridericus) Grundtmann rozhodl v roce 1769 o parcelaci prvních osmi pozemků v údolí, zvaném Podprůhon. (Teprve později začali parcelovat Štěpánov (1780) a Rozdělov (1783). 

Parcelované pozemky byly svažité a proto cena pořízení nebyla tak vysoká jako v centrálním Kladně. Mohli si je dovolit zakoupit i chudší obyvatelé Kladna. Nebyli to ještě hutníci a horníci, kteří osídlovali Podprůhon až po roce 1850, protože první šachta v bezprostředním okolí Kladna, Kateřina Josefa, byla vyhloubena v roce 1846 a železárny se začaly stavět až po roce 1850. Byli to většinou drobní řemeslníci. V druhé polovině 19. století se v Podprůhonu zabydlovali většinou hutníci a horníci. 

Zástavba je téměř jednotná, malé domky s malými dvorky, většinou bez zahrad nebo s malými svažitými zahradami. Svým charakterem je Podprůhon unikátní, protože dokladuje výstavbu většinou v 19. století, která je v centrálním Kladně smazána pozdějšími přestavbami. Ze všech uvedených důvodů je 250 výročí vzniku Podprůhonu významným datem v historii Kladna.

Zdeněk Pospíšil, historik